Blue Mountains neboli Modré hory

Blue Mountains ještě v povolené zóně :-)

ještěrka

u vodopádu

vodopád

skály

Láda

kytička

a podruhé

já a moje krosna

fauna a flóra :-)

kdopak to tu je?

fotka fotografa Roberta :-)

Láďa, sám na skále. Nikdo jiný si netroufl tam vylézt. Já neměla nervy se na to koukat, tak jsem ho radši vyfotila, až když už byl nahoře.

čípak je to bota?

10x digitální zoom

parádní výhled

Robert, předchozí fotku na které ukazoval něco né moc pěkného jsem sem radši nedávala. Já bych to toho stromu ruku nestrčila... Člověk nikdy neví, a hlavně tady.

opět hory

část výletníků pohromadě :-) Vláda, Anička, já, Mirka a Kačka

Tady je vidět, proč jsou modré hory modré - i když je to skresleno tím, že opar je ve skutečnosti kouř ze vzdáleného požáru.

Pro představu, na té skále jsme seděli...

Kačka mi říkala at se tvářím přirozeně, jenže ten vychr byl takový, že jsem se nemohla ani postavit a hloubka pod námi byla velká, takže smrt v očích tam stejně byla. I když to zároveň byl nejkrásnější výhled za celý výlet.

Papoušek v živé přírodě :-), bohužel víc přiblížit už nešel.

Pozor, nevstupujte, stojí na žluté pásce...

Přelez, oblez, ale nepodlez ...

Národní park Blue Mountains a národní park Wollemi je uzavřen z důvodu lesních požárů

Vítr byl opravdu silný, vyrval mi vlasy z culíku...

A ještě poslední pozdrav. Tahle fotka se Ládovi děsně líbila. Pacholek jeden mi samozřejmě neřekl jak mi pěkně lítají vlasy a děsně se u focení smál.